odpolední traffic

6. Calgary – poklidné provinční město? II.

Dnes dokončím popis města a pár poznámek k jeho obyvatelům (lidským i zvířecím).
Kolem Downtown (centrum) se roztahuje město. Část „north east“ je mezi lidmi označovaná jako Bollywood nebo Browntown kvůli vysokému počtu Asiatů a Indů a nejvyšší mírou městské kriminality. „south east“ je víceméně obří industriální zóna se stovkami (tisíci) firem. Obě západní části jsou plné rodinných domů. Klasické panelákové sídliště jak je známe (brněnské Vinohrady, pražské Řepy apod.) tady nejsou vůbec. Je tu několik výškových budov s byty (řekl bych tak do deseti kousků) a blíže k centru jsou apartmánové domy (tj. sklepní a přízemní byty plus jedno nebo dvě patra bytů).

U nás máme paneláky, tady se tomu nejvíce přibližují takovéto obytné budovy s luxusními byty.

U nás máme paneláky, tady se tomu nejvíce přibližují takovéto obytné budovy s luxusními byty (dokážete někdo spočítat počet pater?).

Drtivá většina lidí žije v rodinném domě. Klasická zástavba domů vypadá tak, že každý dům má z přední strany hlavní ulici a ze zadní strany „alley“ – zadní uličku. Na obrázku je vidět, že vpředu plot nikdy nezačíná u chodníku, ale nejdříve na úrovni domu. Mýtus, že amíci nemají ploty je nepravdivý. Mají, ale posunuté dozadu. K hlavním dveřím domu dojdete, aniž by jste se museli dobývat přes branku. Na zadní uličce jsou vystaveny popelnice a zpravidla garáže. Každý majitel se stará sám o sebe a je zodpovědný za svůj pozemek. V zástavbě rodinných domů potkáváte lidi jen zřídka, většinou pejskaře. Já chodím od vlaku pěšky 1.3 km a obvykle nepotkám vůbec nikoho (celou dobu jdu ulicemi s rodinnými domy).

Alley - zadní ulička za domem.

Alley – zadní ulička za domem.

Pak jsou tady shluky domů, které se někdy nazývají villas nebo village. Je to cca 10 – 30 domů (s jedním čí dvěma byty), obehnané plotem. Majitel vlastní dům a platí měsíční příspěvek do fondu na údržbu zeleně v celé vesničce (tedy ta tráva není jeho majetkem). Na tímto fondem bdí „Board“, volení zástupci z řad majitelů domů, kteří i rozhodují co se kde bude sadit, sekat či kácet. Je to něco jako u nás bytové družstvo. Většina oken má zatažené žaluzie a vevnitř si lidé svítí i za bílého dne.

Rodinné domy tvoří největší podíl budov ve městě.

Rodinné domy tvoří největší podíl budov ve městě.

A konečně, osamocené rezidence, které se ve velkým staví kolem města a jsou to skutečně mega baráky těch nejbohatších. Dokonce i tyto největší rezidence nemají ploty.
Celé město je protkané sítí udržovaných parků. Od malých parčíků až po velké, několik kilometrů dlouhé parky. Ty mají charakter městského lesa, tedy tráva se tam neseká každý týden na 5 cm a jsou super na procházky nebo kolo. V malých parcích je hodně laviček, nicméně jste záhy napadení rojem komárů, kteří vás velmi rychle vyženou. Kromě parků tvoří zeleň i několik desítek golfových hřišť. Golf je vůbec oblíbený rekreační sport. Zejména mezi důchodci, kteří jsou schopní v sedm ráno kmitat ve vozíčkách po trávě. Co postrádám, jsou odpadkové koše. V parcích, v ulicích, v centru, v obchodech, ve firmách.. prostě nejsou, respektive je jich žalostně málo. To je zajímavé, vzhledem k tomu, že si Kanaďané potrpí na čisté ulice.

Paní se asi nedaří, když musí odehrát z greenu u přechodu pro chodce.

Paní se asi nedaří, když musí odehrát z greenu u přechodu pro chodce.

A ihned za posledním městským domem začíná „countryside“ – venkov. Tzn. volně roztroušené farmy (či nově postavené rezidence), jezera, bažiny, lány s pšenicí a hlavně obrovské pastviny s krávami, chodícími steaky. Alberta je jedním z největších (a nejkvalitnějších) producentů hovězího na světě. Krajina kolem města úplně jiná než u nás a přijde mi hodně atraktivní (i když to lidé nedoceňují).

Chodící hovězí steaky za městem.

Chodící hovězí steaky za městem.

Mno a to je o městě vše. Popravdě (a doufám, že calgariány nenaštvu), toho není příliš, co můžete v Calgary vidět. Samozřejmě, jsou tu „atrakce“ jako (olympijské stadiony, parky, muzea, obchodní centra, Zoo, Bollywood, festivaly, skanzen), ale žádná z nich není natolik atraktivní, abych tady musel jet extra. Což má ovšem tu výhodu, že tu nejsou turisti a ve srovnání s našimi přecpanými městy je město vzdušné a klidné. Jen bych asi nejel na cílenou dovolenou do takového města. Tak jak si v Evropě zajedete třeba do Říma, Amsterdamu apod. Mě vždy pobaví, když mi místní vykládá o nějaké atrakci. Třeba skanzen, „kde lidi mají historické oblečení, předvádějí řemesla a ukazují jak se žilo v roce 1900!“. No, o tom, že v ČR máme skanzeny, kde se napodobuje život z roku nula jsem raději pomlčel (a už vůbec bych nezmiňoval, že v rámci EU máme dokonce vesnice, kde se ještě teď žije jako v roce 1900 :-). Byl jsem na festivalu „Stampede“, což je největší festival v Kanadě. Stampede vlastně znamená pohyb nebo nahánění dobytka. Celé je to v cowboy stylu, takže všichni nosí klobouky a špičaté boty. V podstatě je to taková naše Matějská, akorát je tu rodeo a jezdí sem lidi z celého světa. Trvá to deset dní a celé město je na nohou. Jako, bylo to hezké, ale stačil jeden den (někteří tam chodí denně). Blbé na těch akcích je, že když si chcete dát pivko či jakýkoli jiný alkohol, musíte do odděleného prostoru, kde si pivo koupíte, vypijete a zase vypadnete (na Stam. to byly důkladně ukryté hospody, jindy je to zase prostor ohraničený dvoumetrovým neprůhledným plotem). Než toto absolvovat, to si pivo raději nedávám. S tím alkoholem je to zvláštní a pro našince nepochopitelný přístup. Trávu cítím v ulicích i v autobuse, ale pivo si dát jen tak „veřejně“ nesmím.

Některé terasy (patio) bývají "vkusně" vyzdobeny.

Některé terasy (patio) bývají „vkusně“ vyzdobeny.

Co se mi hodně líbí, tak sledování letadel. Calgary má asi nejvytíženější letiště v Kanadě a v každém okamžiku je na nebi nejméně jedno. Kolegové se smějí mému pozorování, že prý se mi stýská po Evropě (vždycky si vzpomenu na domov, když vidím letadlo).
Ve městě potkáte spoustu roztomilých zvířátek, která ovládají veškerou zeleň (psi a kočky jsou zavření doma, takže divokým zvířátkům skoro nic nehrozí). Mezi nejčastější patří veverky (hnědé či šedé), kterých je všude spoustu, ale rozhodně nejsou ochočené a z ruky se krmit nedají. Další je gopher, česky nevím, ale je to takový malý sysel s ocasem, co si hloubí doupě a chodby kolem stromů, zdí či plotů. Potom je to Jackrabbit – zajíc. Ti většinou žiji v malé skupině a obývají village (villas). Každá skupina jednu village. No a všechny tyto zvířátka loví kojot, ale ten se pohybuje spíš po perifériích města. Po stromech a komínech skáčou straky (a taky vřeští ráno v pět..). Na krajích města (tzn. i třeba 5, 10 km směrem do zástavby..) můžete narazit na elk – velkého jelena nebo deer – malý jelen, srnec. A na skládce jsou rackové, tisíce racků.

Pan zajíc Jackrabbit, vládce zeleně ve village komplexu.

Pan zajíc Jackrabbit, vládce zeleně ve village komplexu.

Jak jsem psal na fb, tak moji spolubydlící pokrývají svým původem celou planetu, takže zastupujeme Ameriku, Evropu, Asii, Afriku i Austrálii a také několik náboženství. Jsou to v klidu týpci, akorát občas nevěřícně koukám. Třeba Ind má pořád zapnutý větrák u stropu. Tak se ho ptám proč mu to jede, v podstatě dvacet čtyři hodin denně (celou noc! a dělá to celkem hluk). A on odpoví: „too hot“ – příliš horko, tak mu říkám ať si otevře okno a on na to: „too cool“ – příliš zima. No, já mám otevřené okno tři měsíce v kuse. Klimatizace je vůbec velice oblíbená věc tady. Stejně jako ten Afričan. Celá část domu, kde bydlí, furt rozsvíceno. Nejraději bych mu řekl oblíbené: „máte doma otroky, že nezhasínáš?“, ale on je černoch, takže nevím jak by to vzal. Je to zvláštní chování vzhledem k tomu, že v jeho zemi tak polovina obyvatel nikdy neviděla žárovku.
Příští článek bude taková malá finanční rozvaha. O platech a co si za ně můžete koupit a kolik lze ušetřit. To bude myslím vcelku zajímavé pro řadu z vás, kteří ještě váhají vydat se do Kanady. Také to bude asi poslední článek psaný z Calgary, protože se přemisťuju za prací. Více příště 🙂

PS. Auta jsou součástí každého Kanaďana. V ranních a odpoledních (7 – 9 a 15 – 18:30) je traffic – provoz. Tvoří se kolony a jedete hlemýždím tempem po hlavních tazích. Pokud přijde nějaká nehoda.. je to mnohem horší. Myslím, že většina řidičů stráví v autě cca 2 hodiny denně. Přijde mi, že lidem trvá hrozně dlouho, než vylezou z auta. Zastaví, motor běží a oni tam ještě dvě tři minuty posedí a „něco“ dělají. To mám nakoukané. Specialita mého šéfa je zapnutá klima (na nejvyšší rychlost) a otevřené okna. Případně nastartované auto, abychom měli při práci rádio.. třeba osm v kuse! Ale proč ne, když litr benzinu stojí 24 Kč. A samozřejmě ostřikování předního skla při otevřených oknech. Zhruba polovina aut je „truck“, tedy něco jako velký jeep s korbou. A pak většinou větší auta, různých značek, jak známe u nás. Ford, Mazda, Kia, Honda, Hyundai, Toyta, Volswagen, Nissan a další. A pak nějaké specialitky, u nás nejezdící GMC, Dodge, Acura, Buick. Škodovky tu nejsou (ale někteří znají), ani Opel, Fiat, Seat apod. (i když v minulosti byly). Maximální rychlost na dálnicích je 110 km. Ve městě pak 50 či 60 a kolem škol a dětských hřišť 30. A musím uznat, že to víceméně všichni dodržují.
První dny jsem si říkal, že tady lidi pořád bezdůvodně troubí, nicméně pak mi to došlo. Hodně aut má na centrálním zamykáním místo klasického pípnutí, zvuk klaksonu. Jako by na vás někdo troubil. To skutečně nemusím páč se toho aspoň jednou denně leknu.

Odpolední provoz a do toho začala brutální bouřka. Radost na silnici.

Odpolední provoz a do toho začala brutální bouřka. Radost na silnici.

  • Martina

    Ahoj Zdendo, zase jsem si příjemně početla. Zítra tvoje zážitky vytisknu a dám dědovi Vojtovi k počtení, aby měl přehled o tom, jak se jeho vnoučkovi daří. Těším se na další zážitky a postřehy a opatruj se. Tetinka Martinka 🙂