okolí Calgary

3. Jak se pracuje v Kanadě I.

Minulý týden jsem se nedokopal ke psaní, tak se omlouvám. Tentokrát se s vámi podělím o to, co nezapomenout v životopisu a přidám pár zážitků z práce, kterých mám více než dost. Naposledy jsem zmiňoval, že práce se hledá přes webové stránky, je nutné mít telefonní číslo aby vám mohli zavolat. Pár řádků věnuji emailu, kterým reagujete na nabídku (a pak vám případně zavolají). Samotný email je klasický „cover letter“ – motivační dopis, tak jak jste zvyklí u nás (tzn. že většinou je to klišé typu svědomitý, dochvilný, rád se učím novým věcem apod.). Zde bych uvedl ještě další specialitky – vlastnosti které nesmí chybět. „Focused on detail (zaměřený na detail)“ – tady tím žijou úplně všichni, všichni se zaměřují na detail 😀 Fakt, tohle spojení slyším denně. Každé neuseknuté stéblo trávy se počítá jako selhání.

Nepříliš povedená panoramatka, nicméně takto vypadají čtvrtě, kde obvykle pracujeme

Nepříliš povedená panoramatka, nicméně takto vypadají čtvrtě, kde obvykle pracujeme

Dále „team player (týmový hráč)“ – v tom se taky výžívají.. i když „jen“ (důvod uvozovek, viz dále) nahazujete do míchačky nebo taháte sekačku, MUSÍTE být součástí týmu. Oni jsou vždycky hrozně opaření z nějakého konfliktu. Minulou sobotu pršelo a přišel ráno týpek do práce, už byl naštvaný, protože zapomněl cigarety doma. Hned začal s tím, že v tomhle dělat nebude a že se na to může vy..at. Šéf s nim mluvil, zcela v klidu. Najednou týpek začal řvát něco o tom, ať ho klidně vyhodí, že mu je všechno jedno a šel ven z budovy. Naši dva šéfové to hned hrozně začali řešit, já si myslel svoje, protože u nás bychom řekli „tak nazdar, sbal si věci a vypadni“. Ale tady se musí zachovat týmový duch, ať se děje co chce. Šéf vytáhl peníze z vlastní kapsy, přitáhl ho zvenku a řekl nám, že si máme zajet na benzínku na kafe, koblihy a koupit cigára (vše se samozřejmě počítá do odpracovaných hodin). Takže všechno dobře dopadlo.

Občas je třeba trošku cukru a téměř litrový kelímek Coly za dolar to jistí

Teď jsou tady dost vedra, tak je třeba trocha cukru do žil a téměř litrový kelímek Coly za dolar to jistí

Třetí vlastnost, bez které nemůže existovat úvodní dopis (resp. úvodní email) je „reliable“ (spolehlivý) – to mi nepřišlo až tak divné, ale význam toho slova jsem pochopil až později. Ale už na pohovoru se mě vyptávali, jestli chodím do práce pravidelně, včas apod… to už mi přišlo divné. Do práce se chodí přece každý den a na čas. A když nestíhám, zavolám a hotovo. Mýlka, tady to funguje trochu jinak (nechci generalizovat, zkušenosti mám jen z jedné firmy, ale kolegové mi potvrzují, že to funguje podobně i v ostatních firmách). V podstatě denně, že se řeší něčí nepřítomnost. Už se stalo, že ze tří sekacích týmů (celkem 9 lidí), zůstal jeden (4 lidi). Prostě oni se rozhodnou, že se jim to nehodí, nic dopředu neřeknou a nepřijdou. Telefony mají samozřejmě vypnuté. Jednu sobotu ráno pršelo a byli jsme čtyři co došli. Zbytek nedostupný. A v pondělí přijdou, s úsměvem na tváři a jede se dál, jako by se nechumelilo. Ptal jsem se proč a obvykle slyšel odpověď typu, že je tu tolik volných míst, že za den dva budou mít práci jinde. Ale slyšel jsem i teorii, týkající se marihuany. V Kanadě kouří vysoké procento lidí (k přesným číslům jsem se nedostal, ale asi tak 10-40 % obyvatel, Kanada je hned po pár ostrovních zemičkách nejzhulenější stát světa). A když říkám kouří, nemyslím tím jednou za týden na nějaké párty. Ale skutečně každý den jeden dva jointy (a to vidím i v práci.. týpci to tam do sebe valí). A při takovéhle frekvenci údajně lidi více otupí, začne jím být všechno jedno a ve spojení s tím, jak se tu mají relativně dobře a žijí levně, tak začínaji kašlat na své povinnosti. Kolik je na tom pravdy netuším. U nás zase mnohem více pijeme alkohol… och, jak bych si rád koupil volně dostupný lahváč a vypil si ho svobodně v parku, aniž by mě sebrali benga 🙂 Celá ta jejich nezodpovědnost vede k tomu, že společnosti začínají více a více nabírat lidi ze zahraničí (klasika, Rusi, Ukrajinci, Mexičani..), protože jejich spolehlivost je úplně jinde. A když už jsem u toho, tak manuálně tady makají jen lidi „evropského“ typu. Ještě jsem neviděl s lopatou asiata, černocha nebo Inda (a že těch asiatů tady je požehnaně, snad už i většina..). Na druhou stranu, lidi tady umí pořádně zabrat, v sezóně se běžně dělá šest dní v týdnu a spoustu přesčasů. Fajn je, že v seriózní firmě je přesčas (tedy vše nad 8 hodin práce denně) zaplacen jako jeden a půl násobek vaší hodinové mzdy. Proto mám přesčasy rád.

Bilboardy upravující rychlost při pohybu na skládce

Bilboardy upravující rychlost při pohybu na skládce

Další nutná věc na životopisu je „přizpůsobení pozici“. Tzn. že dle toho kam se hlásíte, si navymýšlíte své pracovní zkušenosti. Já to tak udělal, napsal jsem tam, že po ukončení práce v bance jsem s taťkou tři měsíce sekal zeleň na kšeft. Nebyla to úplně lež, ale k pravdě to taky nemělo zcela blízko. Nicméně je to nezbytné. Jste z Evropy.. nikdo vám nic nedokáže, takže klidně lžete, ale je třeba o té údajné práci něco vědět. Trochu problém jsou reference předchozích zaměstnavatelů. Občas je chtějí, ale do životopisu jsem nic neuváděl. Jinak bych jim dal čísla do ČR a jsem si jist, že by tam nezavolali. Z toho ale vyplývá, že nejtěžší je najít si první práci. Pak už můžete uvést kanadskou pracovní praxi (a referenci) a ta se teprve plnohodnotně počítá, čímž si výrazně zvýšíte své šance na získání práce lépe placené.
Jinak struktura životopisu… poslal jsem klasickou strukturu, tak jak ji známe z ČR. Na manuální pozice je to úplně jedno. Základ je mít dobře vypsanou a detailně popsanou praxi. Nic jiného je příliš nezajímá. Příště se snad už dostanu ke své vlastní práci.

Nalžený trailer (přívěs) s nezbytným vybavením

Naložený trailer (přívěs) s nezbytným vybavením

PS. kromě garážových prodejů tady skvěle funguje popelnicový systém. Něco se Vám nehodí a je to ještě použitelné, tak to dáte k popelnici a někdo si to veme. Běžně si lze takto donést vybavení celé domácnosti (postel, skříně, stůl, židle, toustovač, TV, hrnec..). Nikdo se nepohoršuje, když se hrabete v popelnici. Jak se vyjádřil jeden kamarád a platí to tady obecně: „i kdyby jsi měl na hlavě nasráno, tak si tě nikdo nevšimne“. Já jsem tento týden našel mikinu. V neděli mezi lid na sváteční kolonádu bych si ji nevzal, ale do práce, doslova jako když najdu. Funguje tady i síť second-hand, kde za pár dolarů koupíte jakékoli oblečení. Už jsem tam koupil např. značkové manžestráky, v kterých dělám parádu v práci.

A tady vytahujeme kolegu, který si odskočil s traktůrkem (říká se tomu Walker) zakouřit travičku

A tady vytahujeme kolegu, který si odskočil s traktůrkem (říká se tomu Walker) zakouřit travičku

  • Levnedochorvatska.cz

    Co vím od kámoše co staví velký developerský projekt v Olmiku, tak tam prý taky 1/3 dělníků furt hulí.. je to docela drsné. Říkal, že jim je úplně jedno jak co udělají, hlavně že to na oko vypadá. A proto bych nikomu nedoporučoval si kupovat byty z dev. projektů. Hnus nejvyššího kalibru. Každopádně super článek.

  • Pavel Valenta

    Moc se mi to líbí jen tak dál si vždycky počtu hezky a vím jak to chodí jinde.. 🙂